Izolace krovu PUR pěnou bez zbytečných spár

Kdy dává toto řešení smysl

U krovu se vždycky řeší napojení izolace kolem dřeva, štítů, prostupů, kleštin. Klasická izolace se v těchto místech složitě dořezává a stejně tam často zůstávají skuliny. Stříkaná PUR pěna se nanáší přímo do konstrukce a sama si najde cestu i tam, kam se s deskou nebo rolí vaty dostává jen velmi obtížně.

U běžné šikmé střechy rodinného domu se nejčastěji volí měkká PUR pěna o tloušťce 20–30 cm, doplněná parozábranou nebo parobrzdou ze strany interiéru. U pasivních standardů a u krovů s vyššími krokvemi navrhujeme horní hranici tloušťky kolem 30 cm.

Pro koho je izolace krovu PUR pěnou typická volba

Z naší poslední sezony se opakovaně vracejí tyhle případy. Možná v některém poznáte sebe.

• Půda, kterou někdo chce konečně využít. Stará valbovka, plánuje se ložnice, pracovna nebo herna pro děti. Tloušťka krokví je malá, prostor se nesmí zbytečně ukrojit.
• Rekonstrukce střechy s ponecháním krovu. Mění se krytina, latě, často i fólie. Při téhle příležitosti se velmi často přidává nástřik zespodu.
• Novostavba s pohledovým krovem. Tam, kde by tradiční skladba ukrojila prostor pod krokvemi, řeší se nadkrokevní izolace nebo nástřik měkkou pěnou shora.

Postup, který u krovu obvykle držíme

Nic složitého, ale stojí za to popsat krok po kroku, ať víte, co očekávat. Ne každá firma to dělá stejně a zbytečné překvapení na stavbě nikomu nepomůže.

1. Prohlídka nebo fotky. U menší zakázky stačí dobré fotky a rozměry. U větší rekonstrukce se domluvíme na osobní prohlídce a posouzení stavu dřeva.
2. Návrh skladby. Typ pěny, tloušťka, parozábrana, navazující sádrokarton. Někdy řešíme i odvětrání mezi krytinou a izolací.
3. Příprava krovu. Vyklizený prostor, citlivé povrchy zakryté fólií. Pokud je třeba ošetřit dřevo proti hmyzu, dělá se to teď.
4. Vlastní nástřik. Pracujeme v ochranných oblecích s respirátory. Tloušťku průběžně kontrolujeme bodovými vpichy.
5. Vytvrzení a kontrola. Pěna se ustálí během několika sekund. Po dokončení projdeme prostor, případně srovnáme drobné nerovnosti.
6. Předání a foto. Fotodokumentace, protokol o tloušťce, podpis. Hotovo.

Co je dobré poslat pro nacenění

• přibližnou plochu střechy v m² (i odhadem, doladíme se),
• požadovanou tloušťku nebo aspoň jaké je využití (obytné podkroví, nevytápěná půda, hala),
• fotografie krovu, vikýřů a prostupů,
• lokalitu a možnost přístupu pro auto se stříkací technologií,
• jestli se izolace dělá současně s rekonstrukcí střechy, nebo samostatně.

Tepelně-technické věci, které vám možná projektant zmíní

Krov se v Česku v rámci ČSN 73 0540-2 řeší jako součást střešní konstrukce. Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro novou střechu se pohybuje kolem U = 0,15 W/(m²·K), pro pasivní 0,10. Toho se s 20–30 cm měkké PUR pěny (λ ≈ 0,037) dá dosáhnout podle konkrétní skladby, pokud tomu nebrání příliš tenké krokve nebo přerušená tepelná vrstva v navazujících detailech.

Jinou kapitolou je akustika. Otevřená pěna pohlcuje zvuk lépe než tvrdá uzavřená — což ocení každý, komu pod taškami šumí déšť nebo kolem komínu skřípou krovní spoje. Při izolaci podkroví v Brně, Olomouci nebo třeba na Vysočině se tohle pravidelně řeší a měkká pěna v tom hraje velkou roli.

Časté chyby u izolace krovu, se kterými se v praxi setkáváme

• Nedodržená tloušťka. Nedodržená tloušťka nástřiku. Pokud se domluví 20 cm, musí tomu odpovídat i kontrola na stavbě. Proto děláme bodové měření a fotodokumentaci.
• Vynechaná parozábrana u měkké pěny v obytném podkroví. Po pár letech se ukáže jako vlhkost nebo plíseň pod sádrokartonem.
• Nedotažený nástřik k pozednici — vzniká tepelný most po celém obvodu střechy.
• Pěna stříkaná na zatečené dřevo. Voda se uzavře mezi pěnu a krov a problém se z toho dělá pomalu, ale jistě.
• Použitá tvrdá pěna tam, kam patří měkká (a obráceně). Cenově se to může zdát jako úspora, dlouhodobě to nefunguje.